Vandráci jdou do nebe

Vlasta Redl

1:VždD#ycky jsem si mFmyslel, že rG#áj je velký jD#am,
něco mezi WFmoodstockem a folkparG#ádou v HG#/GulínBě,
dD#av kolem pFmiána a každá pG#íseň o něčD#em
a spousta vFmína a hG#olek nG#/Ga klínBě.
2:A taky jsem věřil, že v ráji najdu tebe
a vůbec všechno, co jsem kdy kde ztratil,
a že tam napravím svoje kamení aspoň chlebem
a že vrátím dluhy, co jsem tady nezaplatil.
3:A hodně jsem vzpomínal, co všechno by se dalo změnit,
a třídil minulost, jako by štěstí na tom stálo,
a pak v dálce zahřmělo a mně se v hlavě rozsvítilo
a došlo mi, že na ráj by toho bylo trochu málo.
R:Protože rG#áj, to je jen obyčejný svF#mět, kde platí zákony,
kdFme platí slovo a kde plCmatí daný slib,
G#obyčejná důvěra v obyčF#mejnou spravedlnost,
Fmobyčejná víra, že doopravdy bude zBase lípFm.  B 
4:A tak jsem se stal vandrákem na cestě do nebe,
vyhnali mě z domu, a tak jdu sám za sebe,
jedni na patníku sedí, druzí vracejí se zpět,
ptám se všech, jestli vědí, kde že to končí ten náš svět.
5:A každý zná cestu správnou, každý mi dává x dobrých rad,
a všichni správným směrem rukou mávnou, že tudy se mám dát,
jenže každý ukazuje jinam a všichni chtějí pravdu mít,
jako kompas přímo z pólu, a já nevím, komu uvěřit.
R:Protože ráj, to je obyčejný svět, kde platí, co kdo řek',
obyčejná důvěra, že dovoláš se pomoci,
obyčejná naděje, že se i na tvou nemoc hledá lék
a že tvůj svět není ledovec na jih plovoucí,
proč se tvářit, že máš v tom světě vlastní svět?
R:Vždyť ten náš svět, to je obyčejný ráj, jen bez té důvěry,
že na nás někdo myslí a chce pro nás jen to nej-,
náš svět, to je obyčejnej ráj, kde andělé jsou strážní
a kde má cenu jen to, co je na prodej.
*:Kdybys mD#ěl cestu stFmejnou a nG#emohl mě nD#ajít,
/: dřFmív nebo pG#ozději stejně sBejdeme se v RD#aJi ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:12.228+00:00
Výsledky hledání: